Otevírací doba
pondělí - pátek
8:30 - 17:30
Malá Strana je čtvrť s mnoha kostely, kláštery a nádhernými šlechtickými domy, která nabízí takřka vše, nač si vzpomenete. Spolu se sousedními Hradčany tvoří Malá Strana pravé historické jádro Prahy. Je také jedinou čtvrtí na Praze 1, která má vilovou zástavbu. Sídlí tu mnoho prestižních institucí jako Úřad vlády České republiky nebo Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. V dlážděných uličkách Malé Strany najdete mnoho kouzelných restaurací, příjemných obchůdků a kaváren. Není divu, že tato městská část upoutala například Karla Čapka, Jana Wericha a inspirovala Jana Nerudu k tvorbě Malostranských povídek.
Nejlépe zachovalé historické čtvrti v Praze jsou Malá Strana a Josefov. A právě jedinečná atmosféra budov s červenými střechami láká specifickou skupinu rezidentů. I přes veškerý turismus není Malá strana rušnou čtvrtí a obyvatelé si cení právě klidu ve večerních hodinách. Svůj svéráz si tato městská část zachovala díky tomu, že zde téměř nejsou novostavby, zásahy moderní architektury jsou nepatrné a město věnuje této části Prahy šetrnou a soustavnou péči. Majitelé místních nemovitostí, často starousedlíci, navštěvují pravidelně stejné podniky, které si díky tomu zachovávají domácí kolorit. Příjemné bydlení zde dotváří velké množství zelených ploch, zahrad a parků: Petřínské sady, Schönbornská zahrada, Vojanovy sady, Valdštejnská zahrada a palácové zahrady pod Pražským hradem. Spolu s Petřínem a jeho okolím dělají z Malé Strany zelenou oázu uprostřed města.
Domy na Malé Straně jsou unikátní a k mnohému se váže zajímavý příběh o jeho staviteli, obyvatelích, či příběh o vzniku jeho architektonické podoby. Kvůli památkové péči jsou rekonstrukce těchto nemovitostí často nákladné. Domy i byty zde mají specifické dispozice, dané často nerovností stěn, které však volají po architektonicky kreativním řešení. Nezřídka je každé patro proto jinak dispozičně řešené. Byty na Malé straně jsou velmi osobité plné různých výklenků, štukové výzdoby, špaletových oken, trámových stropů a jiných prvků, které v moderní architektuře nenaleznete.
Architektura staré Prahy je na mnohých místech dochována až do současnosti. A to nejen ve známé Nerudově ulici, kde sídlí hned dvě velvyslanectví. V Kolowratském paláci, krásné barokní budově, funguje od roku 1924 ambasáda Itálie; v paláci Morzinském přímo naproti má své sídlo velvyslanectví Rumunska. Oba paláce mají společného autora českého architekta Jana Blažeje Saintini-Aichela. Jak jsme již zmínili, ačkoli tato čtvrť není rájem novostaveb, přesto tu lze nalézt zajímavé, moderní domy. Besední ulice na Malé Straně získala svůj název podle Umělecké besedy, která zde byla vystavena ve třicátých letech minulého století dle projektu architektů Františka Jandy a Čeňka Vořecha. V budově roku 1927 nalezlo přechodné působiště Osvobozené divadlo. Dům Umělecké besedy je s výjimkou dvou koncertních sálů domem obytným, jeden z bytů až do své smrti obýval spoluautor architektonického návrhu, architekt František Janda. Sousedem přes dvorek mu dlouhá léta byl jednoruký, světově uznávaný fotograf Josef Sudek.
Otevírací doba
pondělí - pátek
8:30 - 17:30
Krásným příkladem prolínání historické budovy s moderní architekturou je Museum Kampa, které vzniklo v historické budově bývalých Sovových mlýnů. Původní Sovův mlýn, patřící pekařství Odkolek, vyhořel v roce 1896. Pozůstatky vyhořelých budov na Kampě odkoupila roku 1920 Pražská obec. Po druhé světové válce zde měla sídlo Československá akademie věd. Koncem devadesátých let získala celý areál pro galerijní využití Nadace Jana a Medy Mládkových. V letech 2000 a 2001 proběhla kompletní, náročná rekonstrukce za asistence Magistrátu hlavního města Prahy. Za dnešní podobu Sovových mlýnů s moderními skleněnými prvky vděčíme především hlavní architektce Heleně Bukovanské z Atelieru 8000 Praha. Zachována byla novogotická fasáda od architekta Josefa Schulze z konce 19. století, která dává dnešnímu Museu Kampa jeho charakteristický tvar, jasně rozpoznatelný v panoramatu Malé strany, díváme-li se od Národního divadla směrem k Pražskému hradu.
Nákladné investice do rekonstrukce nemovitostí nejsou pouze záležitostí posledních let. Zajímavým příkladem může být barokní Michnovský palác, jenž se nachází téměř na Újezdě. Návrh vypracoval Francesco Carrati, pozdější stavitel známého Černínského paláce na Hradčanech. Roku 1764 dostalo palác do správy vojsko, které jej nevalnou péčí a intenzivním užíváním proměnilo v ruinu. V roce 1921 zakoupil celý komplex Československý Sokol a nechal jej podle návrhu Františka Krásného zrekonstruovat a dostavět. V roce 2002 byl Michnův palác stejně jako mnoho jiných malostranských nemovitostí, těžce poškozen ničivými povodněmi. Dnes má budovu v nájmu soukromá klinika estetické medicíny. Bývalý prostor cvičiště s běžeckými dráhami dnes slouží jako parkoviště.